
Zahrada Evropy, jeden z nejkrásnějších zámeckých areálů a zároveň nejrozsáhlejší umělecky ztvárněná krajina na světe. Na ploše 200km2 mezi Břeclaví, Lednicí a Valticemi budoval mocný šlechtický rod Lichtenštejnů nádherný svět, v němž se dokonale snoubí dílo lidských rukou s přírodou. Výsledkem je působivá mozaika parků, zahrad, rybníků, řek a lesů, doplněná řadou soch, loveckých zámečků, kaplí a kolonád. V roce 1996 byl Lednicko-valtický areál zapsán do seznamu památek světového dědictví UNESCO.
Národní kulturní památka, od r. 1997 zařazena do seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO. Po složitém vývoji od gotické tvrze přes renesanční, barokní a klasicistní podobu se dochovala poslední přestavba v historizujícím novogotickém slohu z let 1846 - 1858. Kolem zámku barokní park volně přecházející v lužní les s romantickými stavbami a vodními plochami s navršenými umělými ostrůvky. Možnost plavby po zámecké Dyji od zámecké vodárny k Minaretu a Janohradu.
Monumentální komplex trojkřídlé stáje s jízdárnami z let 1688 - 1696, nejstarší dochovaná část lednického zámku.
Rekonstruovaný Palmový skleník z poloviny 19. století se sbírkou tropických a subtropických rostlin, nejstarší v Evropě. Významná technická památka.
Římský vodovod postavený v roce 1805 s umělou krápníkovou jeskyní.
Rovněž zvaná Maurský dům. Sloužila jako součást systému zásobující park vodou a jako lázně.
Postavený v roce 1798 na památku uzavření míru mezi Francií a Rakouskem. Památník s pozlacenou hvězdou na špici vysoký 23m, lidově nazýván též "Facka".
Nejstarší romantická stavba Lednicko-valtického areálu z let 1798-1802, nedaleko zámku v Lednici. Rozhledna v maurské stylu s galeriemi, největší stavba tohoto druhu v neislámských zemích. Výška přes 60 metrů. Z vrcholu pohledy na daleké okolí, Pálavu a Bílé Karpaty.
Jednopatrová pseudogotická romantická zřícenina hradu postavena po anglickém vzoru v letech 1807 - 1810. Ornitologická a lovecká expozice.
Klasicistní myslivna na cestě k Janohradu.
Elegantní jednoduchý empírový zámeček z roku 1816.
Klasicistní stavba postavená v letech 1826 - 1827 na bývalé hranici markrabství moravského a arcivévodství rakouského.
Pochází z let 1817 - 1819 a je nazvaný podle řeckého boha Apollóna. Stavba s osmi dórskými sloupy a mytologickými výjevy.
Empírové hospodářské stavení z roku 1809.
Klasicistní kryté sloupořadí z roku 1825, sál s mozaikovou podlahou, sousoší antických bohyní.
Otevřená pseudogotická kaple z roku 1855 z pískovcových kvádrů opatřená smyšlenými středověkými kamennými značkami. Nejmladší stavba areálu, umístěná uprostřed lesního palouku.
Lovecký zámeček ze začátku 19. století (postaven v letech 1810 - 1812) ve tvaru vítězného římského triumfálního oblouku.
Klasicistní zámeček z roku 1818 nedaleko Valtic, od kterého se otevírá kouzelné panoráma Pálavy a Mikulova.
Rozhledna postavená podle vzoru schönbrunnské kolonády ve Vídni, pochází z let 1814 - 1823 a je nejvyšším bodem v okolí Valtic, odkud je vidět do tří zemí - Rakousko, Morava a Slovensko. Monumentální klasicistní stavba vyzdobená postavami z antické mytologie.
Zámek z období vrcholného baroka (1. tř. 18 stol.) s přírodním parkem. Součást Lednicko-valtického areálu, jedna z nejvýznamnějších staveb na Moravě. Přímo v zámku sídlí Národní vinařské centrum a Národní salón vín České republiky.
Státní památková rezervace, rozsáhlé staroslovanské hradiště z 9. - 11. století, jedno z center Velké Moravy. Naučná stezka.
Jednopatrový zámeček z počátku 19. století, ležící v lužním lese jižně od Břeclavi při soutoku řek Dyje a Morava. Archeologická expozice.
